Filozofie mysli
je jedna z mnoha filozofických specializací, jež jsou vymezené svým tématem: je charakteristická otázkami, problémy a odpověďmi, které se týkají povahy mentálních stavů, nutných a dostatečných podmínek připisování mentálních stavů, vztahu mysli a těla, nepřímo pak i otázek spojených a problémem osobní identity či svobodné vůle. Filozofie mysli (spolu s úžeji chápanou epistemologií a estetikou) bývá někdy vřazována do interdisciplinárního balíku tzv. kognitivní vědy; jindy bývá označována jako filozofie psychologie nebo dokonce jako filozofie umělé inteligence. Do filozofie mysli bývá řazeno v podstatě cokoli, v čem se objeví výrazy jako mysl, duše, duch, subjekt, mentální vlastnosti, stroj. Role filozofie mysli je asi nejlépe pochopitelná na základě dvou hlavních otázek, k nimž se pokouší najít odpovědi: Co je to mentální stav? A jak lze poznat, že někdo takový mentální stav má?
Sylabus a texty ke čtení:
- dualismus
Descartes: Meditace o První filozofii (II a VI)
Huxley: On the Hypothesis That Animals Are Automata, and Its History - behaviorismus
Turing: Computing Machinery and Intelligence
Putnam: Brains and Behaviour
[Ryle: Descartes' Myth] - teorie identity
Smart: Sensations and Brain Processes
[Place: Is Consciousness a Brain Process?] - funkcionalismus
Putnam: The Nature of Mental States?
[Armstrong: The Causal Theory of the Mind] - anomální monismus
Davidson: Mental Events
[Horgan: From Supervenience to Superdupervenience] - intencionalita
Fodor: Propositional Attitudes
Dennett: True Believers - vědomí
Block: Concepts of Consciousness
Nagel: What is it like to be a bat?
[Lewis: What Experience Teaches]