Do slabin

S implikací si nezadal jen Rath, zdá se, že si tuhle logickou funkci osedlal i jinou-funkci-opouštějící ministr Liška. S poddanými se rozloučil dopisem, ve kterém píše, že: "Pokud jsem se za poslední rok a půl o našem vzdělávacím systému něco dozvěděl, pak to, že jeho slabinou rozhodně nejsou ti, kdo ve školách pracují. Právě naopak." No a s douškou "právě naopak" mám problém. Nejsem blbec, abych si myslel, že když někdo napíše, že: "Učitelé nejsou lemry. Právě naopak," tak že tvrdí, že učitelé jsou lemry. Předpokládám, že chce říci, že učitelé jsou pravý opak lemer, čili pilné včeličky, mravenečci, případně králíci v říji (platí pro Znojmo). Jako vstřícný interpret tedy rozumím Liškovu vyjádření tak, že pracovníci ve školství jsou pravým opakem slabiny, jsou tudíž silnou stránkou vzdělávacího systému. Přesto se ale nedokážu ubránit méně vstřícnému čtení, jsem už takový a chce to ven. Tak tady máme ty malé zákeřňáčky:

O prvním možném nesympatizující čtení už byla řeč výše. Pokud "... slabinou nejsou ti, kdo ve školách pracují. Právě naopak ...", pak slabinou jsou ti, kteří ve školách pracují. Tj. například já, děkuji pěkně pane ministře.

Druhé nesympatizující čtení je prvnímu podobné v tom, že negace se rovněž aplikuje na predikát, tentokrát ovšem na predikát 'pracovat'. Pokud "... slabinou nejsou ti, kdo ve školách pracují. Právě naopak ...", pak slabinou jsou ti, kteří ve školách nepracují. Slabou stránkou školství jsou tedy ti, kteří ve školách dělají něco jiného než práci a také všichni ti, kteří pracují někde jinde. Například můj bratr se tímto stal slabou stránkou školství, doufám, že o tom ví.

Třetí nesympatizující čtení aplikuje negaci na celou propozici. Dejme tomu, že budeme rozumět Liškovu vyjádření tak, že není pravda, že (jestliže A, pak není pravda, že B). Podle jednoduché úpravy (neg(A→B) = A a negB) by poté platilo, že (A) Liška se během posledního roku a půl o našem vzdělávacím systému něco dozvěděl, bravo, a že (B) učitelé jsou slabinou. A je to tady, už nám zase nadává. 

Tady bych mohl s nefér poznámkami skončit, ale pořád mi něco vrtá v hlavě. Hm, tak hergot, pokud nejsou slabinou pracovníci ve školách, kde ty slabiny jsou? Špatné učební materiály ani malé výplaty to být nemohou, protože obojí zhoršuje výuku až prostřednictvím učitelů - ti však, jak bylo řečeno výše, slabým článkem nejsou. Slabiny je tak třeba hledat někde jinde, ale kde? Jak to vidím, zůstavají nám pouze dvě alternativy: buď školství žádné slabiny nemá, nebo jsou slabinou studenti. Školství ale slabiny má, alespoň se to o něm tvrdí, takže ... největší slabinou našeho vzdělávacího systému jsou studenti. Největší slabinou našeho systému zdravotní péče jsou pacienti, největší slabinou našeho důchodového systému jsou důchodci. Konečně politik, který se nebojí nazvat věci pravými jmény. Sbohem, pane ministře.